Tipy od Bordex

3 nejdůležitější tipy pro uskladnění vína ve sklepě nebo do vinotéky

Představte si, že jste se dostali do bodu, kdy jste si zakoupili své oblíbené víno a zaplatil za to spoustu peněz. Chcete se cítit v pohodě, že Vaše drahocenné víno je někde v ideálních podmínkách, v bezpečí a připravené k pití ve své nejlepší kondici když se rozhodnete tak učinit.

Takže jaké jsou 3 nejdůležitější tipy pro uskladnění vína? Postupujte podle následujících jednoduchých myšlenek, aby jste si byly jisti, že vaše víno zraje stejně dobře jako u vinaře.

1. Světlo
Sklep by měl být co možná nejtmavší, protože víno je velmi ovlivněno světlem. Světlo může způsobit nežádoucí chemické reakce uvnitř láhve a často kazí víno. UV světlo může způsobit rozvoj sirovodíku ve víně. Proto ideální světelné podmínky ve sklepě jsou žádné sluneční světlo a jakékoliv osvětlení (žárovka nebo trubice) bez UV záření.

2. Teplota
Pokud máte v úmyslu uskladnit ke zrání vína na 5, 10, 15 a více let, je teplota nejdůležitějším faktorem vína ve sklepě. Konstantní teplota je velmi důležité. Teplotní změny (zejména rychlá změna teploty) může způsobit rozpínání a smršťování korku, což umožní vniknutí vzduchu do láhve. Neexistuje jistější způsob jak vytvořit oxidaci v láhvi vína a tím způsobit, že víno bude nepitelné. Vhodná teplota pro skladování vína je mezi 10°C až 14°C. Pomalé kolísání teplot o několik stupňů pod 10°C a přes 14°C je ještě bezpečné.

3. Vlhkost
Je velmi důležité sledovat vlhkost uvnitř sklepa. Ideální vlhkost pro vína je mezi 62,5% a 72,5%. Většinou vinné sklepy trpí nedostatkem vlhkosti (zejména klimatizované sklepy), což vede k vysychání a smršťování korku, a případně k úniku vína z láhve a/nebo k oxidaci vína v láhvi. Umístění trochu teplé vody do velkého zásobníku na podlaze sklepa může pomoci při léčbě nedostatku vlhkosti. Velmi vysoká úroveň vlhkosti (například příliš dlouhá doba nad 75%) způsobí odpadávání štítků z vína. Pokud není vůbec nebo je nízká úroveň cirkulace vzduchu, způsobí to plísně na korku a etiketě. Plíseň na korku je zničující pro víno. Proto v ideálním prostředí pro víno věnujte pozornost nejen kontrole teploty, ale také zajistěte proudění vzduchu a kontrolu vlhkosti.

 

Slovník vinaře a sommeliera

Nejpoužívanější výrazy o víně a s vínem související
 

Alkoholické víno - víno s velkým obsahem alkoholu

Aperitiv - nápoj podávaný 10 - 20 minut před začátkem jídla. Může být lehký (sekt, šampaňské, suché bílé nebo červené víno), nebo sladký (některé ze sladkých bílých vín z naší nabídky, cinzano,becherovka, portské, martini ).

Aroma - chuťové a vonné látky obsažené ve víně

Aromatizované víno - víno s přídavkem aromatických látek, například s výtažkem bylin,...

Barrigue - Jedná se o dubové sudy o obsahu 225 litrů. Zevnitř jsou ožehnuty ohněm. Do vína zrajícího v barrique sudech se dostávají látky ze dřeva a tím ovlivňují jeho charakter. Podle stupně vypálení sudu lze pak v jeho vůni cítit aroma dřeva, kouře, karamelu, vanilky, ale třeba také čokolády či kávy…

Barvířka - odrůda vína s vysokým obsahem barviva, která je přidávána do červených vín za účelem zvýraznění barvy

Bobule - pro výrobu vína je to nejdůležitější část hroznu. Bobule se skládá z: třapiny (stopečka), páteře bobule, dužiny, pecky (semeno) a  slupky.

Buket - kombinace vůní lahvového vína

Burčák - částečně zkvašený hroznový mošt vyrobený výlučně z vinných hroznů sklizených a zpracovaných na území České republiky

Cuvée /čti: Kyve/ - název pochází z francouzštiny a označuje směs vín, která je vyrobena z hroznů několika odrůd.

Dekantace - odstranění usazenin od čistého vína. Je třeba jej provádět především u starších, nebo hodně tříslovitých vín.

Doba zrání - v detailu vín takto označujeme předpokládaný termín dosažení lahvové zralosti vína.

Drsné víno - víno s velkým obsahem tříslovin a kyselin. Zůstává po něm drsný pocit v ústech.

Enologie - nauka o víně

Etanol - jeho synonymní názvy jsou: alkohol, etylalkohol, ethanol či líh.

Extrakt - částice ve víně, které ovlivňují jeho hustotu. Patří sem především kyseliny, cukry, kinerální látky, bílkoviny,... V detailu vín uvádíme extrakt po odečtení cukru.

Extraktivní víno - víno s vysokým obsahem extraktu. Chuťově takové víno působí plným a bohatým dojmem.

Fádní víno - víno s nižším obsahem vinných kyselin. Je bez charakteristické chuti a vůně běžné u dané odrůdy.

Fortifikace - zvyšování obsahu alkoholu ve víně

Hořkost - vada vína, která se projevuje hořkou chutí

Hrozen - základní surovina pro výrobu vína. Skládá se z bobulí a z třapiny.

Jakostní víno - víno vyrobené pouze z tuzemských hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno, jejichž cukernatost dosáhla alespoň 15°. Jeho výroba musí proběhnout ve vinařské oblasti, v níž byly hrozny sklizeny. Zatřídění jakostních vín provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce.  Jakostní víno lze označit dovětkem "odrůdové" nebo "známkové".

Jakostní víno odrůdové - víno vyrobené z vinných hroznů, rmutu nebo z hroznového moštu nejvýše ze tří odrůd

Jakostní víno známkové - víno vyrobené ze směsi hroznů, rmutu, hroznového moštu vyrobeného z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti, nebo smísením jakostních vín.

Jakostní víno s přívlastkem - musí splňovat všechny požadavky kladené na jakostní vína. Hrozny však musí pocházet z jedné vinařské podoblasti a jejich odrůda, původ, cukernatost a hmotnost musí být ověřena Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Víno může být vyrobeno z vinných hroznů, rmutu nebo hroznového moštu nejvýše 3 odrůd. Jakostní vína s přívlastkem se nesmí konzervovat chemickými látkami, s výjimkou oxidu siřičitého. Jakostní vína s přívlaskem se dále dělí na Kabinetní víno, Pozdní sběr, Výběr z hroznů, Výběr z bobulí, Výběr z citéb, Ledové víno a Slámové víno - podrobnější popis naleznete u jednotlivých odkazů.

Kabinet - jakostní víno s přívlastkem kabinetní víno - je vyrobeno z hroznů, které dosáhly nejméně 19° přírodní cukernatosti. Většinou se jedná o suchá či polosuchá vína s příjemnou chutí.

Kapsle - překryt hrdla lahve, který chrání korek před poškozením a zpomaluje jeho vysoušení.

Klaret -  slovo pochází z latinského clarum, což znamená jasný, světlý. V ČR je tak označováno víno, které je vyrobeno z modrých vinných hroznů bez nakvášení.

Korek - zátka lahve z korku. Korek je surovina získaná ze stromu Korkovníku.

Košer víno - víno vyrobené ortodoxními židy v souladu s židovským náboženstvím

Kulaté víno - víno s vyváženým poměrem jednotlivých složek

Kvašení - jedná se proces při výrobě vína. Pomocí vinných kvasinek se přeměňuje cukr obsažený v moštu na etanol. Při tomto procesu vzniká teplo a také nebzpečný oxid uhličitý.

Kvasinky - jednobuněčné organismy působující při kvašení

Kyselina jablečná - objevuje se ve víně vyrobených z nedozrálých hroznů

Kyselina vinná - jedná se o důležitou součást vína. Je-li příliš potlačena, víno se stane vínem fádním.

Lahvová zralost - víno se po nalahvování dále vyvíjí. Rychlost a způsob vývoje závisí především na způsobu výroby, na odrůdě a na způsobu uskladnění. Některá vína zrají jen několik měsíců, jiná roky či desítky let.

Ledové víno - jakostní víno s přívlastkem Ledové víno. Hrozny na jeho výrobu jsou ručně sklízeny v mrazu, při teplotě -7°C, nebo nižší, a nesmí rozmrznout ani při lisování, proto část vody zůstává ve formě ledových krystalů a není vylisována. Získaný mošt musí vykazovat cukernatost alespoň 27°.

Lisování - proces, během kterého se z bobulí, či rmutu, získává mošt

Macerace - vyluhování barviva a tříslovin do moštu ze slupek modrých odrůd při výrobě červeného vína.

Matoliny - jedná se o zbytky (slupky, stopky) z bobulí po lisování. 

Mdlé víno - viz. odkaz Fádní víno

Mladé víno - svěží jiskrné víno. Příkladem mladého vína je Svatomartinské víno - viz. odkaz Svatomartinské víno.

Mošt -  šťáva (tekutina) vzniklá během lisováním bobulí.

Neškolené víno - víno, většinou mladé, které neprodělalo všechny potřebné výrobní operace.

Oxid siřičitý - Je nejdůležitější antioxidační a konzervační činidlo ve víně. Jeho maximální množství je stanoveno zdravotnickými předpisy.

Oxidace vína - neboli zvětrávání vína. Jedná se o proces, kdy působením vzduchu dochází ke znehodnocení vína. Oxidaci vína lze zabránit správným skladováním nlahve a také správným uzavřením lahve, nedopijete-li víno ihned po otevření. K tomu slouží Vakuová pumpa.

Panenské víno - víno vyrobené z první úrody hroznů na keři. Většinou se jedná o čtvrtý rok od provedení výsadby.

Plné víno - víno s vysokým obsahem cukru a extraktu.

Polosladké víno - obsahuje 12,1–45 g cukru na litr.

Polosuché víno - obsahuje 4,1–12 g cukru na litr.

Pozdní sběr - jakostní víno s přívlastkem Pozdní sběr. Hrozny na výrobu tohoto vína musí být sklizeny až tehdy, když cukernatost hroznů dosáhne minimálně 21°.

Prázdné víno - víno s nedostatkem extraktu a kyselin

Rmut - produkt jednoho ze stupňů zpracování sesbíraných hroznů - rozemleté bobule (respektive mošt s narušenými bobulemi) hroznů zbavené třapin. Třapiny - viz. odkaz.

Scelování - laicky řečeno: mísení vín, které si nejsou příliš podobné, například červené víno s bílým vínem, nebo mísení vín s rozdílnou zemí původu.

Sekt - šumivé víno

Školení vína - výrobní proces před stáčením vína do lahví. Víno se během něj čistí a vede ke stálosti.

Sladké víno - tak jsou označena nejsladší vína. Mají 45 gramů cukru a více v jednom litru.

Slámové víno - jakostní víno s přívlastkem Slámové víno. Ručně sklizené, dobře vyzrálé a nepoškozené hrozny jsou dosoušeny po dobu minimálně tři měsíce po sklizni na slámě či rákosu, nebo jsou zavěšeny v dobře větraném prostoru. Tak dochází k odpaření části vody z bobulí. Většinou se jedná o hrozny bílých odrůd. Získaný mošt musí vykazovat cukernatost nejméně 27°.

Slupka - povrch bobule

Suché víno - víno s nejmenším obsahem cukru. Obsahuje   0–4 g cukru/litr, nebo max. 9 g cukru/litr, pokud rozdíl zbytkového cukru a celkového obsahu kyselin přepočtený na kyselinu vinnou je 2 gramy nebo méně.

Svatomartinské víno - Svatomartinská vína se otevírají 11. listopadu v 11:11 hodin na svátek Sv. Martina, kdy vinařům a všem milovníkům dobrého vína začně jejich oblíbená část roku a právě v tento den si poprvé přiťuknou novým jiskrným mladým vínem.

Tělnaté víno - extraktivní víno

Tiché víno - je víno, které nešumí, není to tedy ani perlivé víno, ani šumivé víno (sekt).

Třapina - laicky řečeno: je to stopka od bobule. Třapiny musí být vyzrálé, jinak, pokud se během zpracování rozdrtí a vyluhují do moštu, negativně ovlivňují budoucí kvalitu vína. Nevyzrálé třapiny se proto před zpracováním hroznů od bobulí oddělují.

Třísloviny - jsou to svíravé, trpké látky obsažené hlavně v pecičkách a třapinách hroznu. Červená vína obsahují tříslovin více než bílá a růžová vína.

Vakuová pumpa - vakuová pumpa slouží k vyčerpání vzduchu z lahve, pokud víno nevypijete ihned po otevření. Vzduch v lahvi způsobuje oxidaci vína. Viz Oxidace vína.

Výběr z bobulí - jakostní víno s přívlastkem Výběr z bobulí. Hrozny na výrobu tohoto vína zrají velmi dlouho, až dosáhnou alespoň 27° cukernatosti. Musí být sklízeny ručně.

Výběr z citéb - jakostní víno s přívlastkem Výběr z citéb.  Víno je povoleno vyrábět pouze z hroznů napadených ušlechtilou plísní šedou, nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti 32°. Musí být sklízeny ručně.

Výběr z hroznů - jakostní víno s přívlastkem Výběr z hroznů. Víno vyrobené z hroznů, sklizených až poté, co vyzrály alespoň na 24° cukernatosti.

Zrání vína - tímto je myšlen výrobní proces vedoucí k dosažení požadované barvy, vůně a chuti vína. Víno může zrát v dřevěných sudech, třeba Barrique, ve skleněných nádobách, v moderně zařízených vinařstvích v nerezových tancích.

Zralé víno - víno, které dosáhlo maxima požadovaných vlastností - barvy, vůně a chuti.